Někteří lidé by si studovat v zahraničí netroufli, je to přeci jen velká změna mluvit jen cizím jazykem a být v úplně cizím prostředí a vůbec učit se ve škole jinak než česky. Já jsem prostě nějak přemohla svůj strach a přihlášku si podala. Tedy ze začátku jsem strach neměla a ani teď ho moc nepociťuji, uvidíme, jak se to vyvine dále! Nepřipouštím si totiž ty "zlé věci", které by tam na mě mohli číhat, protože jinak bych si to studium také mohla ještě rozmyslet. A to nechci. Prostě se s těmi "zlými věcmi" budu muset nějak poprat. Když člověk dělá to, co ho baví a dělá ho šťastným, je to jen dobře. Problémy jsou všude a vždycky budou. Jen je třeba se jim postavit, vyřešit je a jít dále svou cestou.
Je to tak trochu paradox. Tady v Čr jsem se hlásila na jednu uměleckou školu a nepřijali mě, byla jsem obodována 0 body. Nechci teď znít, jakože mám sebevědomí vysoké až někam do nebes, tak to ani vůbec není, ale popravdě bych si nějaký ten bod dala...je sice pravda, že jsem neviděla práce ostatních uchazečů, ale tohle jsem nečekala. Mám pocit, že s přijetím do Anglie jsem vůbec problém neměla, přitom je to určitě prestižnější škola, než školy tady u nás. Celkově se mi nelíbí náš systém školství. Ale o tom bych tu mohla psát hodiny a hodiny...
P.S. Pokud tedy všechno vyjde, očekávejte tu více příspěvků týkající se módního průmyslu! :) Jo a ještě něco...pokud by vás zajímalo, jak vypadalo moje portfolio, můžete se na něj podívat zde. Ocením každý váš názor!
No comments:
Post a Comment