Wednesday 28 January 2015

V ulicích Paříže: 2.díl

Co patří mezi have to do činnosti, když se chystáte navštívit Paříž? Možností je tolik, že za jeden týden to ani zdaleka nesfouknete všechno. Pokud tedy chcete poznat Paříž, za samu sebe říkám, že to bude chtít více, než jen jednu návštěvu!


1. Tour d'Eiffel
Bez návštěvy Eiffelovky by snad ani do Paříže jet nešlo. Tedy alespoň pro mě. Tahle obří kovová konstrukce mě přitahuje jako magnet a ten výhled shora je nezapomenutelný! A zabruslit si tam v mezipatře na ledních bruslích není v zimě žádný problém. Ano, taky jsem koukala. Jedinou nevýhodou jsou někdy až dvouhodinové řady...



2. Pont des Arts
Pokud jedete do Paříže se svou drahou polovičkou, nezapomeňte si s sebou vzít zámek! A proč? Pokud chcete být jeden do druhého zamilovaní až do smrti (jako v pohádce, haha), "uzamknětě" svou lásku na mostě. A klíček hoďte do Seiny!
A jestli jste nezadaní, nezoufejte. Taková procházka po mostě plném barevných zámků je také pěkná podívaná!



3. Musée du Louvre & Musée d'Orsay
Nadšenci umění by neměli opomenout dvě nejznámější pařížská muzea, Louvre a Orsay. Abych pravdu řekla, tak Orsay mě nadchl více, protože neměl tak široké spektrum stylů a směrů, jako Louvre. Byla jsem nadšená z impresionistů a postimpresionistů. Dále z tehdy probíhající výstavy Markýze de Sade, které však na chuť nemuseli přijít úplně všichni...
Co jsme ale navštívit nestihli? Fondation Louis Vuitton a Musée Galliera. Budeme se tam muset holt ještě někdy vrátit!



4. Cathédrale Notre-Dame
Kdo se zajímá o literaturu, určitě Chrám Matky Boží v Paříži zná. My jsme se kochali pohledem na chrám pouze zvenku, dovnitř jsme se kvůli davům turistů bohužel nedostali. Když přejdete Seinu a zamíříte do uliček kolem hlavní cesty, můžete si zajít na večeři do jedné z krásných tamějších restaurací. Nebo si jen koupit palačinku s Nutellou do ruky a užívat si procházek.



5. La Basilique du Sacré Coeur
Za návštěvu stojí také krásná bazilika Sacré Coeur, která se nachází až na samotném vrcholku Montmartre. Určitě podlehnete kouzlu pouličních umělců, kteří se shlukují kolem tohoto místa. Jo a ještě něco...viděli jste film Amélie z Montmartru?




6. Moulin Rouge
A pokud už se vydáte směrem Montmartre, udělejte si také rovnou čas na večerní procházku a zajděte se podívat na svítící Moulin Rouge. 








Thursday 22 January 2015

New start

Chtěla bych zase začít pořádně cvičit a zdravě jíst. Poslední dobou jsem nějak zlenivěla a nic nedělám a se zdravou stravou už na tom také nejsem tak dobře, jako dřív. Už jsem si kolikrát řekla, že s tím něco udělám, ale vždycky jsem ten plán pak odstrčila stranou. Ale teď už vážně. Začala jsem doma cvičit podle videí z youtube a občas jezdím na rotopedu. Až začne jaro, tak zkusím dát další šanci běhání (to jsem vždycky nesnášela) a už se moc těším na in-line brusle, to je jeden z mála sportů, který mě fakt baví a je to sranda (pokud nepadáte a nemáte nic odřeného)!
Co mi vždycky k dosažení mého plánu pomáhá je motivace a inspirace. Proto sem přidám pár obrázků, třeba budu k zvednutí zadku motivovat i vás!


add a caption

Tumblr

^^

Untitled






Sunday 18 January 2015

Vegan muffins

Co lepšího může být na neděli, než odpolední hřešení v podobě něčeho sladkého k zakousnutí a lenošení? Samozřejmě učení se vyhnout nelze, ale proč si den nezpříjemnit něčím, co máme tak rádi? My studenti přeci potřebujeme nějakou tu energii, aby nám ty vědomosti nějak naskákaly do hlavy.
Proto mám pro vás recept na muffins. Ale ne na ledajaké! Jsou veganské. Ne, že bych byla vegan, ale prostě jsem je chtěla vyzkoušet. A výsledek mě překvapil. Byly výborné!


Ingredience:
5 banánů
1 hrnek vody
2 hrnky mouky (1polohrubé a 2. celozrnné špaldové)
2 lžíce kokosového oleje
1 a půl lžičky sody
med nebo cukr dle chuti
kokos, kakao a čokoláda dle chuti

Postup:
Banány rozmixujeme, smícháme s tekutými ingrediencemi a do toho vmícháme sypké ingredience. Pečeme asi 20minut na 180 stupňů. Je to jednoduché.

Monday 12 January 2015

V ulicích Paříže: 1. díl

Co se vám vybaví, když se řekne Paříž? Určitě většinu z vás napadnou slova jako romantika, Eifellovka, centrum módy, město zamilovaných a další podobné výrazy...ale je realita opravdu taková?


Já jsem o Paříži vždycky snila a konečně jsem měla možnost si svůj sen splnit. Francie je zemí, ve které bych chtěla žít. Teprve teď ale začínám ovládat základy francouzštiny, protože na naší škole až do tohoto ročníku nebyla možnost učit se tomuto jazyku. A to mě moc mrzí, protože ve Francii se bez francouzštiny těžko obejdete. Neříkám, že jsme měli nějaké špatné zkušenosti s komunikací. My jsme tam ale byli pouze jeden týden a tak komunikace na hotelu, kde mluvit cizími jazyky je jejich povinností, a v kavárnách a různých muzeích, kde jsou na turisty také zvyklí, byla úspěšná. Ale jak je známo, Francouzi jsou na svůj mateřský jazyk velice pyšní a angličtina je pro ně až na dalším místě. Něco jiného je, když tam jedete např. na studijní pobyt nebo pracovat, pak už to bez francouzského jazyka prostě nepůjde. A to mě na tom nejvíc mrzí, že francouzsky umím jen pár slovíček a frází. Strašně moc bych tam totiž chtěla jet studovat nebo alespoň na nějakou brigádu. 


Do Paříže jsem se moooc těšila. Neměla jsem ale žádná velká očekávání, protože opak je většinou pravdou, a tak jsem se nechala spíše překvapit. A zklamaná jsem tedy vůbec nebyla! Ba naopak. Byla jsem ohromena výhledem z Eifellovky, procházkami vánočně svítící Champs-Elysées, maličkými obchůdky namísto dnešních obřích supermarketů a tamními pekárnami s barevnými makronkami. Jedna věc mě ale trošku přeci jen zklamala. Byla to obsluha v kavárnách a restauracích. Nevím, zda to bylo naší chybou, že jsme si vždy vybrali nějakou se špatnou pověstí, nebo jsou francouzi špatnými hostiteli. V jedné kavárně jsme seděli asi hodinu, než si nás vůbec číšnice všimla, v další jsem zaplatila nekřesťanské peníze za sendvič a dostala jsem hnusný zabalený sendvič ze supermarketu a ve Starbucks mi spletli kafe a místo perníčkového laté mi dali obyčejou černou kávu (já bych to nazvala spíše žblichtou, protože takovou kávu fakt napiju...ale naštěstí mi moji reklamaci přijali).

O Pařížankách se říká, že jsou vždy vymóděné, pozitivně naladěné, krásné, milé,...no abych pravdu řekla, tak jsem žádnou pořádně vymóděnou a hezky vypadající Pařížanku neviděla. Možná tam jsou, ale třeba jsem na ně jen nenarazila! Vůbec nechci být nějak povrchní, ale čekala jsem, že tam uvidím nějaké odvážnější a extravagantnější outfity, než tady u nás v maloměstě. Neříkám, že byly nějaké škaredé. To ne, byly pěkné a upravené, ale ne podle toho, co jsem se o nich načetla.


A co vy? Sníte o Paříži nebo už jste tam byli?

Tuesday 6 January 2015

Goodbye Paris

Paříž byla překrásná, ale 7 dní bylo málo na to, abych si ji mohla celou projít a prohlédnout. Byl to můj sen, jet se tam někdy podívat a konečně se mi splnil. Za to bych chtěla moc poděkovat tomu nejúžasnějšímu klukovi na světě.


Byla jsem ale asi moc akční a chtěla vidět úplně všechno, což bylo velice vyčerpávající a ne každému by to vyhovovalo. Jenže já jsem prostě nechtěla trávit čas v Paříži nějakým válením se a nicneděláním, takže jsme každý den vstávali tak v 7 a zpět na hotel se vrátili taky tak. A celý den jsme chodili a chodili a stáli dlooouhé fronty, abychom se podívali na ty skvělé památky. Jelikož jsme tam letěli na silvestra, ulice byly narvané zvědavými a někdy až sprostými turisty deroucími se zuby nehty dopředu, což mě občas pěkně vytáčelo. Ale ani to mi nedokázalo zkazit náladu a naplno si náš výlet užít.



S hotelem jsme byli naprosto spokojení. Nebyl sice úplně v centru, asi 45 minut jsme dojížděli metrem, ale to mi vůbec nevadilo. Co se týče obsluhy v restauracích a v kavárnách, tak to jsem ale byla trošku zklamaná. Buď si nás vůbec nevšimli a obsluhovali lidi, kteří přišli až po nás nebo nám dali hnusný sendvič ze supermarketu a chtěli za něj 6 a půl euro (kdyby byl čerstvý a dobrý, tak ani neceknu) a ještě nás nechali čekat, než nás vůbec usadili. Sprosťáci jedni. Také jsme si poprvé zašli do Starbucks v La Defence, že čehož jsem byla velice nadšená a nechala jsem si kelímek (ano, vidláci ve velkoměstě). Dala jsem si střední (ale bylo obří :D) latté a muffin (taktéž obří). Ale když jsme tam šli podruhé, tak už mé nadšení jaksi odpadlo. Kavárna byla plná až praskala ve švech a jako na potvoru před námi stála taky nějaká Natálie, která si objednala obyčejnou černou kávu, ale s nevědomím si odnesla moje gingerbread latté..naštěstí jsem to řekla obsluze a ti mi kafe reklamovali.


Kdybych měla celý náš výlet popsat v jednom článku, asi by mi to zabralo 2 dny a bylo by to tak dlouhé, že by to stejně nikdo nečetl...takže si nechám něco i na příště!